Základní péče o nenakažené v době koronaviru dostala známku 3-4
Zajištění běžných zdravotních služeb praktických lékařů, stomatologů a odborných lékařů v době koronavirové pandemie ohodnotilo více než 60 procent klientů Kanceláře Ombudsmana pro zdraví, z. s., kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, známkou dobře až dostatečně. (Graf č. 3) Cílem malého dotazníkového šetření uskutečněného mezi 15. dubnem a 15. květnem 2020 bylo zjistit, jak vnímají lidé zdravotní péči poskytovanou těm, kteří neonemocněli a ani u nich nebylo podezření na COVID-19.
Běžně dostupných ve své ordinaci bylo více než 39 procent praktických lékařů, 29 procent bylo dosažitelných telefonicky nebo po e-mailu. Více než 11 procent lékařů nebylo pak k zastižení vůbec. (Graf č. 1) „Poskytování základních zdravotních služeb by se nemělo zastavit v žádné situaci. Praktický lékař je vždy v první linii a s tím je nutné počítat. Mohu rozumět tomu, že kvůli nepochopitelné neschopnosti státu zajistit lékařům ochranné pomůcky konzultovali potíže pacientů tzv. na dálku a případně si je z hlediska minimalizace nákazy objednávali na určitou dobu. Nemohu však přijmout, že lékař pro pacienty, které má registrované, zmizí se světa. I když těchto lékařů byla menšina, v tomto ohledu jsme selhali,“ konstatoval MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.
Konzultaci „na dálku“ většinou vyžadovali i stomatologové a odborní lékaři. Na jejím základě se pak rozhodli, zda pacienta pozvou do ordinace. Tato forma péče podle šetření vyhovuje i více než 34 procentům pacientů, pro 30 procent je přijatelná, pro 20 procent je téměř nevyhovující a 16 procent ji hodnotilo jako nepřijatelnou. (Graf č. 2)
Většinu naplánovaných vyšetření nebo operací zrušili sami pacienti (29 procent), ve více než 13 procentech se tyto výkony uskutečnily, občas však byli zdravotníci překvapeni, že pacienti dorazili.
Obecně se 20 procent dotázaných domnívá, že krizovou zdravotní péči zvládlo naše zdravotnictví na jedničku, bezmála 24 procent ji hodnotí známkou dvě. Za absolutně nedostatečnou ji považuje necelých 16 procent lidí. (Graf č. 4)
„Zatímco zdravotnictví jako takové je zřejmě vzhledem k nízkému počtu nakažených a zemřelých hodnoceno velmi kladně, péče konkrétních lékařů respondentů je považována za horší,“ uvedl MUDr. Martin Jan Stránský. Dotazníky vyplnilo 76 z celkem 409 klientů Kanceláře Ombudsmana pro zdraví, kteří v rámci bezplatného poradenství na sebe uvedli e-mail a souhlasili s účastí v šetření. Celkem za dobu své existence Kancelář Ombudsmana pro zdraví poskytla bezplatné poradenství bezmála 4 000 lidí. Nejvíce preferovaný způsob byla telefonická konzultace.