Na bezplatnou poradnu ve zdravotnickém právu Kancelář Ombudsmana pro zdraví (www.ombudsmanprozdravi.cz) se každý den obracejí pacienti s dotazy na svá práva v souvislosti s pandemií koronaviru. Nejsou si totiž jisti, zda doporučení jejich praktických lékařů byla skutečně správná. „Je zarážející, jak si praktičtí lékaři vysvětlují nejen pokyny ministerstva zdravotnictví, ale i doporučení jejich vlastní profesní organizace a dalších odpovědných institucí. Ve všech se hovoří totiž jen o tom, jak jednat s pacienty, kteří musí dodržovat karanténu či u nichž existuje podezření z nákazy COVID-19. V žádném z nich jsem však nenašel, že by praktičtí lékaři měli přestat zvedat telefony nebo dokonce zcela uzavírat své ordinace, aniž by své pacienty o něčem takovém informovali. Přesto se tak podle případů, které řeší Kancelář Ombudsmana pro zdraví, děje,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, zakladatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.

1. Paní Libuše i její už dospělá dcera Klára se obávaly, že jsou nakaženy koronavirem. Měly vysoké teploty, kašlaly, pálilo je na hrudi. Podle instrukcí tedy kontaktovaly telefonicky svého společného praktického lékaře. Když vyslovily své podezření, lékař jim sdělil, že on to nebude řešit a ať si dojedou do nemocnice na testy. Když se ptaly, zda si mají zavolat sanitu nebo, zda jim jí pošle on, lékař ženám sdělil, že to není třeba. Ať se vezmou roušky a dopraví „po svých“. Libuše s Klárou tedy šly z domu dva bloky, na zastávce počkaly na tramvaj, se kterou cestovaly několik stanic, poté přestoupily na metro, se kterým dojely až do příslušné nemocnice. Zde jim provedly testy, které se ukázaly být u obou žen pozitivní.

Správný postup: Praktický lékař měl Libuši s Klárou zajistit příjezd „odběrové sanity“. Mohl je také instruovat, aby se obrátily na krajskou hygienickou stanici. V žádném případě nebylo správným řešením doporučit oběma ženám s podezřením na onemocnění COVID-19, aby na testy cestovaly městskou hromadnou dopravou. 

2. Pana Luboše trápila rýma jako trám. Neměl teploty ani nekašlal, proto se nebál, že by onemocněl koronavirem. Bez rozmýšlení tedy vyrazil za svým praktickým lékařem, který měl na webu informaci, že pacienty bez podezření na koronavirus stále bere. Po příchodu k ordinaci však narazil na zavřené dveře. Nebylo na nich ale žádné oznámení, jen běžná pracovní doba a informace, že pacienty s příznaky COVID-19 neošetřuje. Vzal tedy telefon a zkoušel se lékaři dovolat, avšak neúspěšně. Nedovolal se ani večer ani druhý den.

Správný postup: Pan Luboš měl nefungujícího praktického lékaře nahlásit odboru zdravotnictví příslušného krajského úřadu a také své zdravotní pojišťovně. V případně větších akutních problémů by pak měl vyhledat lékařskou pohotovost.

3. Paní Milena žije doma s manželem, oba jsou již v seniorském věku a patří tedy k ohrožené skupině. Manžel měl příznaky koronaviru, ale za žádnou cenu si to nechtěl připustit. Paní Milena proto zavolala jejich společnému praktickému lékaři s prosbou o radu. Lékař jí poradil, aby manžela nestresovala a nedělala raději vůbec nic. Hlavně ať oba zůstanou doma v karanténě. Kdyby se manželův stav zhoršil, pak by bylo na místě volat rovnou záchranku.

Správný postup: Praktický lékař měl zajistit příjezd „odběrové sanity“, aby senioři mohli být otestováni v domácím prostředí. S podivnou radou praktického lékaře se tedy paní Milena neměla spokojit a měla hned volat na krajskou hygienickou stanici.

Tisková zpráva, 28. 4. 2020